Dozimetr vás pobouřil? Vítejte ve Stoce

Když se dnes řekne Dozimetr, málokomu se vybaví přístroj na měření radiace. Mnohem spíš pražský Dopravní podnik, Michal Redl, Petr Hlubuček, šifrované telefony a jedna z nejznámějších politických kauz posledních let.

Dozimetr se stal symbolem. Jenže symbol má jednu nevýhodu: snadno získáme pocit, že právě on představuje měřítko, podle kterého máme posuzovat všechno ostatní.

A pak je tu Stoka.

Název je skoro až příliš příhodný. Kdyby jej pro politickou satiru vymyslel scenárista, možná by mu někdo poradil, aby trochu ubral. Jenže Stoka je skutečný název korupční kauzy kolem veřejných zakázek na radnici Brno-střed. A při bližším pohledu má několik vlastností, kvůli kterým stojí za to položit nepříjemnou otázku:

Není méně známá Stoka v některých ohledech závažnější než mnohem slavnější Dozimetr?

Příběh Stoky

Policie zasáhla na radnici Brno-střed v březnu 2019. Podle obžaloby tam několik let fungoval systém, v němž měly vybrané firmy získávat neveřejné informace a předem vědět, kdo má veřejnou zakázku vyhrát. Další firmy měly v některých soutěžích vytvářet jen zdání konkurence.

Za přidělení zakázky se podle obžaloby vybíraly úplatky, obvykle kolem deseti procent ceny. Jeden ze svědků u soudu popsal dokonce dva rozpočty – skutečnou cenu práce a nabídku navýšenou o požadovaná procenta. Úplatek se tak mohl promítnout přímo do ceny nabídnuté veřejné správě.

Hlavní postavou případu byl tehdejší místostarosta Brna-střed Jiří Švachula, dříve za ANO. V prosinci 2025 soud schválil jeho dohodu o vině a trestu. Dostal sedm let a osm měsíců vězení a propadnutí části majetku. Rozhodnutí je pravomocné.

Příběh Dozimetru

U Dozimetru policie zasáhla v červnu 2022 a středem případu se stal pražský Dopravní podnik. Podle obžaloby měla skupina kolem podnikatele Michala Redla získat vliv uvnitř DPP, pomáhat dosazovat své lidi do důležitých funkcí a přes ně ovlivňovat zakázky a rozhodování městské firmy.

Politicky nejvýraznější postavou případu se stal tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, dříve STAN. Kauza způsobila výrazné politické otřesy a vedla i k rezignacím lidí, kteří sami nebyli obžalováni, ale měli kontakty s některými jejími aktéry.

Firmy podnikatelů obviněných v kauze získaly podle zjištění Radiožurnálu během dvou let od DPP smlouvy za téměř 114 milionů korun. To je důležité číslo, ale stejně důležité je dodat druhou polovinu věty: nejde o vyčíslenou škodu. Hlavní větev Dozimetru se navíc stále soudí a šest obžalovaných v čele s Redlem svou vinu odmítá.

Jak vypadala manipulace v praxi

Slovo „ovlivňování zakázek“ zní skoro administrativně. Ve Stoce ale zazněly u soudu výpovědi, které ukazují mnohem konkrétnější obrázek.

Podle státního zastupitelství měly zakázky získávat předem vybrané spřátelené firmy. Ostatní společnosti měly někdy fungovat jako takzvané křoví – soutěže se sice účastnily, ale vítěz měl být dopředu známý. Podnikatel Lubomír Smolka u soudu popsal, že v některých případech převzal od vítězné firmy úplatek a předal jej dál. Hovořil o částkách odpovídajících deseti procentům ceny zakázky.

Ještě názornější byla výpověď dalšího svědka. Ten uvedl, že firma měla vlastní kalkulaci nákladů a k ní přidala požadované procento navíc. Nabídková cena se pořád vešla do projektantského rozpočtu, ale obsahovala už částku určenou k dalšímu předání.

To je podstatný detail. Pokud takový mechanismus fungoval, korupční peníze nemusely být pouze ukrojeny ze zisku firmy. Mohly být zabudovány přímo do ceny, kterou nakonec platil veřejný zadavatel.

Podle obžaloby se případ týkal 27 zakázek Brna-střed a dalších desítek zakázek správy nemovitostí. Výše úplatků měla podle žalobce dosahovat až přibližně 47 milionů korun.

A co těch 49 milionů škody?

Tady je potřeba brzdit, protože jednoduché číslo svádí k jednoduchému titulku.

Městská část Brno-střed se v trestním řízení přihlásila s nárokem na náhradu škody přibližně 49 milionů korun. Radnice argumentovala tím, že ceny zakázek byly navyšovány o peníze určené na úplatky.

To však není totéž jako pravomocně soudem potvrzená škoda 49 milionů. V původním řízení soud podle pozdějšího zápisu kontrolního výboru městské části konstatoval, že Brnu-střed škoda prokázána nebyla; státní zástupce se proti tomu odvolal a původní rozsudek byl následně zrušen.

Proto je přesnější říkat:

Brno-střed uplatňovalo škodu přibližně 49 milionů korun. Obžaloba současně pracovala s úplatky až kolem 47 milionů.

Je to méně efektní než velké červené číslo bez vysvětlení. Zato je to pravda.

Dozimetr: 114 milionů také není škoda

Podobná opatrnost je nutná i na druhé straně.

Radiožurnál v roce 2022 spočítal, že podnikatelé obvinění v Dozimetru získali za dva roky od pražského Dopravního podniku přímé smlouvy za téměř 114 milionů korun. Částka navíc nezahrnovala případné subdodávky, které z veřejných registrů nelze jednoduše dohledat.

Ani těch 114 milionů ale není možné napsat do kolonky „škoda“. Je to hodnota smluv.

A právě tady se ukazuje, proč je jednoduché soutěžení „která kauza ukradla víc“ zavádějící. U obou případů máme různé typy čísel, různé procesní fáze a odlišnou dostupnost důkazů.

Jedna kauza je slavnější. Druhá má pravomocný trest

To je dnes asi největší rozdíl.

U Dozimetru pokračovalo ještě v roce 2026 hlavní líčení. Před soudem stojí šest mužů včetně Michala Redla a Petra Hlubučka a všichni vinu odmítají. Soud vyslýchá svědky a teprve bude rozhodovat o tom, co z konstrukce obžaloby obstojí.

Ve Stoce už tato hranice byla u hlavní postavy překročena. Švachula uzavřel dohodu o vině a trestu, kterou soud 4. prosince 2025 schválil. Byl pravomocně odsouzen za účast na zločinecké skupině, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku.

A nebyl sám. V dubnu 2026 státní zástupce uvedl, že v kauze Stoka a jejích navazujících větvích už bylo pravomocně odsouzeno 29 obžalovaných. Současně ale platí, že někteří další obžalovaní byli zproštěni a u části rozhodnutí nebyl právní stav definitivní.

Realita je zkrátka méně pohodlná než politický slogan.

STAN má Dozimetr. ANO má Stoku?

Tak jednoduché to není.

Petr Hlubuček byl politikem STAN. Jiří Švachula byl politikem ANO. To je fakt. Z trestné činnosti jednotlivého politika ale automaticky nevyplývá trestní odpovědnost celé strany ani vědomost jejího vedení.

Stejně tak je ale obtížné tvářit se, že politická příslušnost nehraje žádnou roli. Strany své kandidáty vybírají, dávají jim důvěru a umožňují jim získávat veřejné funkce. Když potom člověk v takové funkci skončí u soudu, je legitimní ptát se i na politickou odpovědnost těch, kteří jej tam poslali.

Jen bychom neměli zaměňovat politickou odpovědnost za trestní.

Proč tedy všichni znají Dozimetr?

Dozimetr měl všechno, co velká politická kauza potřebuje: Prahu, největší městskou firmu v zemi, výrazné politické postavy, šifrované telefony, policejní sledování a dopad přímo na celostátní politiku.

Stoka vedle něj působí téměř provinčně. Brno-střed. Radnice. Stavební zakázky.

Jenže když se místo názvů podíváme na mechanismus, začíná být obraz méně jednoznačný. Ve Stoce máme svědectví o předem určených vítězích, firmách fungujících jako křoví, desetiprocentních provizích a nabídkách, do kterých se požadovaná procenta mohla rovnou započítávat. A hlavní politická postava už má pravomocný mnohaletý trest.

To neznamená, že Stoka je objektivně horší než Dozimetr. Tak jednoduchý žebříček neexistuje.

Znamená to něco možná zajímavějšího:

Mediální velikost kauzy není totéž jako její právní nebo finanční závažnost.

Dozimetr zná skoro každý.

Stoku možná ne.

A právě proto stojí za to ji znát.

Poznámka k ilustracím: titulní a shrnující grafika jsou ilustrační. Nejde o dokumentární fotografie ani o vyjádření viny politických stran jako celků.